Ahoj, budu mít nezakořeňený vrcholový řízek z N.ventraty, prý odolnější. A chci se zeptat jak ho zakořenit, jak se o něj starat atd.? Dík

Dát ho do sklinky s vodou a tak za 2 měsíce zakoření.

A opravdu nic jiného? Já už pár řízků umořila....(tedy ne ventratích)..

Řízkuju tak všechny druhy co mám N.sanguinea,N.ventricosa,N. x 'Ventrata',N.ramispina a zatím jsem neměl problém.Řízek s lahví je možné ještě uzavřít do igelitového pytlíku, aby měl větší vlhkost a umístit na zastíněné místo ( ne do tmy, ale taky ne na přímé slunce ).Vodu použít čistou, nepřidávat žádné hnojivo, nebo hormony.Spodní část řízku je dobré seříznout do Včka ze dvou stran, aby byl kontakt s vodou co největší a také to umožní rostlině vytvořit rychleji kořeny, které rostou právě z buněk kambia ( na příčném řezu stonkem lze kambium vidět jako kroužek uvnitř stonku ).

No tak já zakořeňoval ventraty do perlitu. Měl jsem asi 80 cm stonek, a rozsekal jsem ho na řízky cca 10 dlouhé s 3 až 4 listama...spodní dva jsem odstranil.....a báze jsem zaprášil uhlím. Zakořenilo vše krom vrcholového řízku(uhnil).....jindy ale vrcholový koření pěkně. Protože osní řízek nevypadá moc hezky, spíš jako seříznutá kytka, tak ho pak celý utopím v květníku a nechám čouhat jen vyrašený vrcholek......Z toho utopeného řízku pak časem raší další stonky.

Když si vzpoměnu na literaturu, kterou jsem vlastně jako kluk četl, tak to vypadalo, že v amatérských podmínkách se láčkovky vůbec řízkovat nedají....

Ve starší a bohužel i v novějších literaturách často narazíte na informace, které nejsou až tak zcela pravda (teď nemyslím jen řízkování). A tyto "mýty", pak často odrazují pěstitelé od pořízení rostliny do sbírky. Naštěstí tu máme dnes fóra, na kterých se dozvíte mnoho zajímavých informací



Jen bych Miloši doplnil, že kořeny začnou vznikat i z jiných částí stonku: mezisvazkový parenchym, parenchym paprsků, floém i pericykl


Jinak obdivuji všechny, komu se řízkování povedlo - já měl vždycky smůlu. Ale zkoušet budu dál.

Miloši , děkujeme, to je "supernázorné" ...!

Ještě poslední dotaz, vodu jim dáš destilovanou, nebo dešťovku? A měníš ji v průběhu ? Měla bych strach, že se voda za čas zkazí a kytka od ní začne uhnívat...

No, to by mě, Miloši, taky zajímalo. Já jsem vždycky, pdobně jako Karlos, zakořeňoval do perlitu nebo spíš rovnou do substrátu pro láčkovky po předchozím zaprášení stonku řízku stimulátorem. Úspěšnost tak 50 % (někdy se povede, někdy ne). Jakou máš úspěšnost kořenění řízku, když zakiřeňuješ jen ve vodě?

Vít Chudoba

Používám vodu z reverzní osmózy. Přímo destilovaná voda asi není moc vhodná - podle mě je až moc čistá -> stačí do ní přilít trošku vodovodní, tím se obohatí o živiny.
Úspěšnost záleží hlavně na kvalitě řízku. Když uříznu růstové vrcholy, tak zakořeňují 100%. Čím níže je řízek odebraný, tím je úspěšnost menší ( záleží na druhu ).

V Asii to dovedli ještě dál. Dělají si plováky z polystyrénu ( vyříznou kolečko ), které pak vloží na hladinu do sklinky a řízek prostrčí tím polystyrénem. Takže při odpařování vody řízek kopíruje hladinu vody a kořeny jsou pod vodou stále ve stejné hloubce - tím se o řízek nemusí delší dobu starat a dolévat vodu.

yMiloši. nevím jak je to u láčkovek, ale nejsem si jistý, že zakořeňování do vody je optimální cesta. Uvedu proč. Nově vznikající kořen (ať už na rostlině, nebo nově vzniklý na řízku) vytváří svoji architekturu a anatomickou strukturu podle podmínek ve kterých se aktuálně nachází. Takže když narazí v hlíně na mrtvýho krtka, bohatě se rozvětví aby vycucnul živiny, když vleze do vzduchové kapsy mezi kameny tak zesílí rhizodermis a prodlouží kořenové vlásky, aby pochytal nějakou vlhkost o tam atd... Kromě jiného v závislosti na průměrné vlhkosti substrátu a kolísavosti té vlhkosti kořen vytváří ochranné vrstvy (apoplastické bariéry), které brání kořen pře poškozením při vývech substrátové vlhkosti (přesněji řečeno vodního potenciálu daného prostředí). A problém je v tom, že u většiny kytek kořeny narostlé v hydroponii tyto bariéry nemají vyvinuté, nebe jen slabě vyvinuté a takové kořeny nejsou potom v substrátu příliž životaschopné. Dříve nebo později odumírají a musí být nahrazeny novými, které už v daném substrátu narostly. Takže takové to babičkovské zakořeňování muškátů a fuchsií do vody je ptákovina, protože ty kořeny ze sklýnky jsou jen první pomoc pro pár dní kdy odumřou a kytka během toho krátkého času založí nové. Jednu z mála výjimek z tohoto pravidla jsou třeba oleandry, které ve vodě koření nejlíp a přežití kořenů po zasazení je dobré. Ale že by byly láčkovky další výjimka, to nevím? To co jsi popisoval s polystyrenem dělají asiati i ve velkém? To by mohla být dobrá indicie pro rozhodnutí jestli je to tak správně či nikoliv.

... ale jinak vím, že tento způsob funguje a nezavrhuji ho úplně, jen nevím, jestli je opravdu optimální.

Jinak my ve škole řízkujeme do perlitu Luboš daněk to dlouhou dobu optimalizoval. Zkoušel epif. substrát, perlit a rašeliník. Substrát vycházel nejhůř, úspěšnost tak kolem 60-80%, kořeny průměrné. Úspěšnost byla nejvyšší u rašeliníku, zpravidla 90-95%, ale rozvoj kořenů byl také spíše průměrný. V perlitu dosahujeme úspěšnosti tak mezi 85-90%, zato vytvořené baly jsou doslova enormní. Řízek mixty je schopný udělat takový balík, že to do 10cm květináče nedáš, muší vzít 13cm nebo větší. Máme za to, že takto enormně rozvinuté kořeny potom rostlinám pomáhají při dalším rozvoji, případně při posílání zákazníkům. Řízkujeme tak i největší špeky typu N. lowii x truncata a zatím úspěšnost 3/3.

A dál potom ještě k té vodě. Pokud je reverzní osmóza správně udržovaná, pak by měla voda z ní být ještě čistší nez destilka. Destilka bmůže obsahovat zbytkové množství aniontů, které by v demineralizované vodě být neměly. Ale je to spojené s pečlivým sledováním vodivosti a častou výmenou filtrů...

Díky Mirku za upozornění, to jsem nevěděl. Jak to dělají velkopěstitelé v Asii to nevím, bavím se jen o zkušenostech běžných Asijských pěstitelů z nichž to tak dělá poměrně dost lidí.Přiznávám, že jsem to nějak podrobně nezkoumal po zasazení do substrátu, ale nějaké na první pohled viditelné odumírání kořenů nepozoroval. N.ramispina mi ve sklince dělala bez problémů 5cm kořeny.Kolikrát mi voda téměř vyschla a přestože byli kořeny jen tak ve vzduchu, tak přežili bez problémů.U běžných druhů bych se toho nebál, kořeny jsou sice tenký, ale poměrně odolný - pokud úplně neuschnou. Problém by to mohl být u některých špeků.

K té vodě. Ano teoreticky by to tak mělo být.Prakticky to je podle měření jinak.Obyčejná RO co se prodává kolem 3tis. má horší kvalitu vody, než destilovaná voda ( nevím, zda je ovšem ta technická destilovaná voda z obchodu vyráběna destilací, nebo to je již jen historicky zažitý název a vyrábí se jinak... )

Takže jsetli se můžu zeptat na přesný postup jakým to děláte ? Naplním sklenici perlitem, naliju do ní vodu a potom dám do pytliku řízek (oštřený růstovým stimulantem) ? Za 2 měsíce koření ? A potom zasadit obalené rašeliníkem do substrátu ? Děkuji.