Dobrý ďeň. Ako mám prosím vás správne stratifikovať semená sarracenie? Ďakujem

Ahoj,
mně se osvedčila stratifikace za vlhka v lednici. Semínka zabal např. do vlhkého ubrousku a schovej do lednice. Občas ale semínka zkontroluj, jestli je nenapadla plíseň! Tento způsob opravdu funguje, ovšem ve větším množství je pracné semínka vybírat z vlhkého ubrousku/vaty . Radil jsem se s jedním pěstitelem a říkal mi, že s úspěchem stratifikuje i "zasucha", tak jsem to letos zkusil a uvidím, jak budou semínka klíčit. Za chvíli je budu vysévat a pro jistotu je nechám na vlhkém substrátu ještě aslespoň dva týdny v chladné místnosti, kde jsou teploty jen těsně nad bodem mrazu. Potom půjdou pěkně na jižní okno, kde mohou, doufám že spokojeně, začít klíčit , popř. cca za měsíc můžu podat info o tom, jaká byla klíčivost. Vysévám zhruba 35 různých druhů, kříženců, klonů .
Pavel

Stratifikace semen muze bez problemu probihat "za sucha" v chladu .

Taky si myslím, že by s tou "suchou" stratifikací neměl být žádný problém .

Raději než spekulace, by stálo za to "pracovat" s nějakou seriózní studií, která oba způsoby exaktně porovná. Přiznám se však, že nevím, jestli něco podobného existuje.

Nicméně jsem přesvědčen, že suchému skladování semen v ledniče na sucho se stratifikace říkat nedá, i když není vyloučeno, že semena budou klíčit.

Profíci vždy stratifikují na vlhko a podle toho mají výsledky. Osobně používám klasický filtrační papír (staré zásoby z dob mého studia), z něho lze semena ve velkém množství separovat velmi snadno, narozdíl od buničité vaty, která je jako nasákavý podklad vhodná snad jen pro jednotky semen, které se pak vyberou pinzetou.

Tak já s těma semenama, které mám v lednici už něco vymyslím . V průběhu příštího týdne je chcí vysít a pro jistotu je nechám 3 týdny na vlhkém substrátě, a v chladu světlé nevytápěné místnosti, což by jim mohlo, aspoň z části, nahradit klasickou stratifikaci zavlhka . Semena, které mám ve větším množství vyseji a ihned umístím do tepla a na světlo, část z nich opět nechám cca 3 týdny v chladu a na vlhkém substrátu. Pak už můžu jen porovnávat a porovnávat. Vím, že to nebude nic moc názorné, ale alespoň něco . O všem budu průběžně informovat .
Pavel

Podtrhuji to co napsal Kamil. Asi ptřed 13-15 lety jsem zkoušel optimalizovat způsob výsevů jak mucholapek, tak špirlic. Data už asi nenajdu, ale výsledná optima pro mucholapky jsou 4 týdny a pro špirlice 8 týdnů.

Aby došlo ke stratifikaci (nabuzení semen), pak musí v semench dojít k určitým chemickým reakcím, které způsobí, že se v semenech uvolní gibereliny, případně jim analogické růstové regulátory a semeno při následném vzestupu teploty vyklíčí. Za sucha většina (bio)chemických reakcí neprobíhá. Chcete-li aby vám šuměla soda s kyselinou citronovou (šumák), musíte obojí nasypat do vody. Bez vody to prostě chodit nebude. Všechny biologické reakce jsou na tom stejně.

Semena se proto skladují na suchu, aby v nich právě pokud možno nic neprobíhalo a zůstala klíčivá. Ještě se skladují v chladu, aby to co běží za minimální zbytkové vlhkosti, aby běželo co nejpomaleji. Takže když se vezmou semena, která byla na suchu v lednici a vysejí se, tak je to to samé, jako kdybyste je vzali a zaseli rovnou. A pozor! Ono vám zpravidla něco vyklíčí. Ano, špirlice nepatří mezi rostliny, které by měly semena blokovaná úplně, takže to dost často vznikne. Ale nemusí vždycky. Senena S. flava a S. minor umí být vzdorovitá a to samé se týká semen starších, nebo semen horší kvality.

Pokud můžu tazateli a dalším následovníkům doporučit, následujte to, co jako první popsal pan Říčný. Zabalit do vlhka a do ledničky s tím na dva týdny a nazdar. Tímto jednoduchým způsobem vydupete ze svých semen maximum.

Ano, uznávám, že vymotávat semena z mokrých ubrousků je pracnější, ale i já za pár týdnů budu takto vybalovat cca 7000 semen.


P.S.: Drobná oprava pro pana Říčného: vysévání klonů. Klony určitě nevyséváte. Klon, aby zůstal klonem musí se množit jedině vegetativně. Klon přes semena už nezopakujete = skupina geneticky identických jedinců.

Děkuji Mirkovi Srbovi za opravu ... Ano ano! Klon = geneticky identický jedinec a proto lze množit pouze vegetativně, dělením , jako bych to nevěděl. Při psaní jsem na to úplně zapomněl .
Pavel

Měl bych, prosím, jednu otázku: pro semena by mohla být teoreticky dostačující stratifikace přímo na vlhkém substrátu v chladu, je to tak? Takhle nějak to probíhá i na přirozených stanovištích přeci, ne?
Děkuji

Vtom případě počítej stím že některá semena budou klíčit až po další zimě,takže v roce 2012.

Proč by klíčily tak dlouho? To jako když jsem vysel semena, zalel a dal ven na mráz (jak mi někdo poradil) tak semena nebudou klíčit už po této zimě na jaře

To Mara008: Tak drsný způsob stratifikace bych nevolil. Někde jsem četl názor, že při takovéto stratifikaci nevyklíčí semena, která mají menší množství živného pletiva/endospermu. Na druhou stranu, příroda sama provede selekci za tebe . Tímto ale prezentuji jen cizí zkušenost, osobní ne! Pokud se pletu, opravte mě někdo, prosím. Ovšem pokud se zamyslím, tak je to podle mě dost možné.

Co se týká té stratifikace na vlhkém substrátu a v chladu (tj. teploty lehce nad bodem mrazu), měl bych dotaz: Proč by měly některá semena klíčit až v r. 2012? Budou ve vlhku a chladu stejně tak, jako semena ve filt. papíru a lednici. Jediný rozdíl, který bych zde viděl je, že se semeno nebude celým povrchem dotýkat vlhkého substrátu. Voda však může vzlínat, semena se lehce přitlačí a občas porosí, atd...

Děkuji
PŘ

Tak mám raději semena přemístit z venku do sklepa, kde je asi 10°C??

Musím ten můj příspěvek trochu doplnit.V přírodě je to tak zařízeno že část semen je geneticky nastavená trochu jinak než ostatní,v zájmu zachování druhu.Může se jednat o nepříznivé podmínky pro klíčení nebo třeba pro obsazení nových míst která nejsou pro klasicky nastavená semena příznivá.Jako příklad si můžeme uvést nálezy heliamfor na úbočí či úpatí stolových hor.
Vraťme se ale k sárám. Ze zkušenosti vím, že semena stratifikovaná na tvrdo (venku) klíčí asi tak na 70% prvním rokem a další semena cca 15% další rok. A při suché stratifikaci je tento poměr ještě horší první rok 30% a druhý rok tak 10-15%.Takže pokud můžete vraťte se k mokré stratifikaci.

Moc děkuji za Zdeňkův příspěvek. Z výsledků je vidět, že "suchá stratifikace" není stratifikace (ale skladování semen). A to nejen z definice, ale i z výsledku. Je to jako kdybyste semena vyseli rovnou. Taky to funguje, ale... už se opakuji.

Ve stratifikaci semen špirlic nehledejte žádnou složitost = není tam! Semeno špirlice potřebuje vědět, že se spadlo na zem = dostalo se do vlhka a dále potřebuje vědět, že zima už proběhla a může vyklíčit = po dvouměsíční periodě teplot těsně nad bodem mrazu se oteplilo. Jak to napodobit? Dáme semena do vlhka a do chladu (cca 5°C = např. lednice). Jak to udělat = je to jedno. Semena se mohou dát klidne do květináče a dát i s květináčem do ledničky, nebo mezi dvojitá okna a je to v poho. Ale co já, když vysévám 7000 semen? No metr čtvereční květináčů do lednice asi nenarvu (radši si tam dám špek), takže semena zabalím do nějakého ubrousku, hajzpapíru apod a strčím je vlhká do igelitáku a do lednice a na květináče rozpostřu až potom.

... kdo v tom hledá složitost, akorát dojde k závěru, že si musí objednat z eshopu GA3 jako "zaručený" nástroj ke klíčení. GA3 je akorát berlička v případech, kdy to jinak neumíme, v ostatních případech je to zbytečná intoxikace rostlinného materiálu se vším co je s každou chemizací spojené. Takže nehledat složitosti tam kde nejsou.

A jsem moc rád, že Zdeněk zmínil to genetické nastavení semen. TO je věc, která platí obecně. Semeno je živý systém, který čeká. Čeká a přes osemení sleduje kdy je správný čas vyklíčit, aby nechcíplo. Semena našich zemědělských plodin (např. obilí) jsou primitovové. Jsou zvyklá domoviny (středomoří, blízký východ), že na začátku léta uzrají, pak je 4 měsíce sucho a mohou vyklíčit okamžitě jak přijde první déšť. Tedy napodzim před příchodem mírné zimy během které naroste kytka. Špirlice čekají na to co jsem popsal výše. Svého času jsem pěstoval Clianthus formosus (krásná kytka, najděte si na googlu). Klíčení je obecně problematické. Ale přišel jsem na to. Semena se potřebují zapařit. To když na rozpálenou poušť naprší první voda = semena se dostanou na několik minut do vody o teplotě přes 50°C. To je známo. Tak klíčí asi 20%. Ale! Semeno čeká na dostatečný čas a hlavně na to, jestli ho už vítr odvál někam dál. Jak to zjistí. No když ho trošku pokřoupe a omele pouštní písek a štěrk. Stačí semena odřít, opařit vroucí vodou a do 2 hodin (!) klíčí 90% semen. Jmelí - čeká až ho sežere a vysere pták. Stačí napodobit vymácháním semen ve zředěné kyselině... u většiny semen nějaká část čeká jako zásoba na další léta. Větší podíl je u semen ruderálních plevelů (např. koukol, kde 50% semen nevyklíčí dřív než za rok) - ty potřebují čekat v zemi i desítky let, ne přijde jejich doba. Naopak tropické druhy, které po desítky miliónů let žijí v neměnném vlhém prostředí ztratily schopnost diapazy (klidu. např. Utricularia humboldtii, nelumbifolia, cornigera a jí podobné).

= semeno potřebuje to co má celá kytka ve své domovině. Nic víc. Nic míň.

Děkujeme Mirkovi Srbovi za vyčerpávající odpověď!

Pán Srba to vyčerpal, ale nikde riadne nevidím kam so semenami keď už sú po stratifikácií, stratifikoval som asi 3-4týždne semená rôznych saracenii, a teraz som ich rozhodil na vlhkú rašelinu a zabalil sáčkom, keďže chcú spočiatku večšiu RVV spravne?, ale neviem či si ich mam nechat v izbe, alebo ich vypľaštiť v tom sáčku vysiate na balkon, viete neviem kam s nimi presne...

Je to jednoduché. Obával som sa toho, ale je to len položenie semien na vlhkú vatu, uzavrieť a dať do chladničky