Právě je úte říj 16, 2018 5:07 am

Obsah fóra » Masožravé rostliny » Masožravé rostliny na přírodních lokalitách

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina




Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 60 ]  Přejít na stránku 1, 2, 3  Další
Autor Zpráva
 Předmět příspěvku: letní masožravá cesta
PříspěvekNapsal: čtv srp 06, 2009 7:55 pm 
Uživatelský avatar
Registrován: sob led 05, 2008 8:13 pm
Příspěvky: 125

Po delší odmlce se zase ozývám. Před několika dny jsme se vrátili z jedné prázdninové cesty po MR. Z časových důvodů se nebudu rozepisovat, dám sem jen komentované fotky z některých navštívených míst. Snad se kluci přidají a doplní nějaké další.

První lokalitu jsme navštívili hned první den za deště a to ve Švýcarsku, kde roste Drosera anglica a k našemu překvapení jsme zde našli i tučnice, patrně Pinguicula alpina v poměrně hojném počtu. Lokalitu jsem navštívil tuším v roce 2000 a vůbec si nevybavuji, že by zde tučnice rostly. Jedná se o jednu z asi tří malých populací D. anglica, která je ve Švýcarsku velkou vzácností.

Louka, na které MR a orchideje rostou:

Obrázek

Tučnice a rosnatky tu rostou v poměrně husté trávě:

Obrázek Obrázek Obrázek

Obrázek Obrázek

Kvetly zde zrovna např. kruštíky bahenní (Epipactis palustris):

Obrázek

Pak jsme se přesunuli kousek dál podívat se na asi největší populaci špirlic (Sarracenia purpurea) na kontinentální části Evropy.

Obrázek

Teprve druhá lokalita a málem jsme přišli o prvního člena výpravy. Jarek se nám málem utopil. Už jsme se těšili na více místa v autě:)

Obrázek

Asi si dovedete představit, jak jsme si užívali teplého léta, když na lokalitě byla teplota 12°C, my se brodili ve vodě ještě chladnější. Ale co bychom neudělali proto, abychom MR viděli. Vyskytuje se zde i P. vulgaris, D. rotundifolia a v hojném množství D. x Obovata.

Druhý den jsme věnovali průzkumu lokalit v okolí Grenoblu ve Francii. Když se řekne Grenoble, jistě se vám vybaví, že v téhle oblasti se vyskytuje endemit Pinguicula grandiflora ssp. rosea.

První lokalitu znám už léta, rostliny zde rostou přímo u cesty jak na skále, tak v trávě. Podle nejnovější převratné rubešovy teorie (viz: http://www.darwiniana.cz/forum/read.php?34,41457) se však masožravky u cesty přirozeně vyskytovat nemohou (nebo snad ani nesmějí) a musel je zde někdo vysadit. Odpověď na to, kdo je sem vysadil nám poskytl jiný člen D, a tak se ptám, kdo z vás je tam vysadil? Přiznejte se?

Obrázek

Obrázek

Kousek od tud jsem znal malou populaci, která dnes již bohužel zanikla. Před deseti lety, kdy jsem ji navštívil poprvé, zde rostlo odhadem asi 200 rostlin přímo v příkopě u cesty, před pěti lety už jen několik a dnes nic:

Obrázek

Pak jsme se krátce stavili na lokalitě P. vulgaris, a zase kytky rostly přímo u cesty. Že by zase nějaký odpadlík?

Obrázek

Další zastávkou byla hodně pěkná lokalita, nebo spíše soulokalití P. grandiflora ssp. rosea, a jak jinak, než zase u cesty.

Obrázek

Všimněte si, jak si tyto rostliny dovolily růst přímo na kraji cesty.

Obrázek

Narazili jsme i na jednu opozdilou dokvétající rostlinu.

Obrázek

Tady je snímek na hory s lokalitami tučnic.

Obrázek

Pak jsme se dostali na další lokalitu P. grandiflora ssp. rosea, která je pravděpodobně jedna z nejvýše položených vůbec. Jednalo se o poměrně atypickou lokalitu pro tento podruh. Mokrá louka, kde rostly i nominální P. grandiflora a aby se to nepletlo, tak ještě i P. vulgaris, takže bez květu to byla opravdu sranda určovat.

Obrázek

P. vulgaris:

Obrázek

Přišla tam za námi i návštěva a hned celá delegace (možná hledajíc další plochu na kosení).

Obrázek

Dalším zastavením pro nás byla maličká populace rosnatek, jmenovitě Drosera anglica a D. rotundifolia, které bych v těchto vápencových horách moc nečekal.

Obrázek Obrázek Obrázek

Rostla zde i P. vulgaris:

Obrázek

Odpoledne jsme se přesunuli pod tento krásný kopeček, vypadající jako stolová hora, abychom zde hledali jak jinak než zase tučnice P. grandiflora ssp. rosea.

Obrázek

A tady opravdu rostla:

Obrázek Obrázek Obrázek

A nebyla tam sama, ale rostly zde i P. alpina, a zase přímo u cesty, tentokrát pro pěší.

Obrázek

Kromě masožravek tu kvetlo i několik orchidejí. Moc se v orchidejích nevyznám, ale tohle by měl být Epipactis atrorubens:

Obrázek

A tohle rozkvétající smrkovník plazivý Goodyera repens:

Obrázek

A další:

Obrázek

Obrázek

K večeru, jsme se posunuli zase kousek dál a to tady:

Obrázek

Vyskytuje se zde hodně orchidejí, ty už ale byly povětšinou odkvetlé, tak sem dám pro změnu zase tučnice:

P. vulgaris:

Obrázek

P. grandiflora ssp. rosea:

Obrázek

Roste zde ještě P. alpina a pravděpodobně kříženci P. grandiflora ssp. rosea s P. vulgaris. Ty najdete v mé fotogalerii z několika návštěv v minulých letech.

Další den, hned brzy ráno jsme v kopcích nad Grenoblem navštívili zajímavou lokalitu P. vulgaris, která je načervenalá. Prý je tato vlastnost dána geneticky a nikoliv okolními podmínkami. Není to sice jako P. poldini, ale zajímavá je taky. Divné je, že rostou zase u cesty. Kdopak je tam asi vysadil...

Obrázek Obrázek Obrázek


Kousek od tud jsme pak v lese hledali další populaci P. grandiflora ssp. rosea a našli ji jak jinak než u cesty. Některé rostliny si dokonce dovolily růst i přímo na cestě. By mě fakt zajímalo, kdo si dal tu práci je tam takhle zase nasázet. Samy od sebe tam přeci podle nejnovějších výzkumů růst nemůžou:)

Obrázek Obrázek Obrázek

Poslední ten den navštívenou lokalitou byla uměle vysazena populace Sarracenia purpurea ssp. purpurea.

Obrázek

Byl jsem zde dvakrát před pěti lety a lokalitu jsem skoro nepoznal. Byla celkem dost proschlá, po rosnatkách D. rotundifolia ani památka, po S. flava, zbyla jen tahle ohrádka,

Obrázek

vedle které přibyl dřevěný chodník pro turisty. Ostatní sáry byly dost ubohé. Na lokalitě se vyskytuje i želva bahenní, ale bohužel se nám na ní nepodařilo natrefit:)

Obrázek

To by pro dnešek mohlo stačit, možná se s dalšími poznámkami a fotkami ozvou kluci.

Pokračovaní někdy příště…..


Offline
 Profil  
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: pát srp 07, 2009 10:42 am 
Moderátor
Uživatelský avatar
Registrován: čtv pro 20, 2007 1:39 pm
Příspěvky: 2089
Bydliště: Bystrovany (Olomouc)

No už jsem si říkal, že jsi se asi zahrnul do nákladů, nebo tě zasypal stavební materiál. Vidím, že jste si to pěkně užili...třeba někdy něco takového v podobných rozměrech zažiju.
:shock:


PS - Žě tě ještě baví komentovat oduševnělé názory vševěda a jeho suity, vždyť je bez nich na světě tak krásně....stejně jsi tam ty masožravky vysadil na předchozích cestách....
:wink:
A co se masožravek u cesty týká, je zajímavé, že na mé loňské cestě po Anglii rostly tučnice také u cesty, (proč asi? odpověď na to je přece tak jednoduchá...) ale vzhledem k tomu, že jsem tam byl poprvé, tak to na mne nehodíte...ostatně tam stálo na ceduli něco jako "Mowing meadow 2"....
:P

_________________
Radek Kastner
trainxpress(et)post.cz
ICQ: 345-941-980
http://www.freewebs.com/trainxpress/index.htm

CCPS o. s. - Česká společnost pěstitelů masožravých rostlin
http://www.masozraverostliny.org


Offline
 Profil  
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: pát srp 07, 2009 8:39 pm 
Uživatelský avatar
Registrován: pon led 07, 2008 11:08 pm
Příspěvky: 1153
Bydliště: Krumvíř

Ta lokalita Sarracenia purpurea .... :shock: Nemám slov ....nádhera...To bych někdy chtěla vidět, takhle volně v přírodě...Parádní výlet !


Offline
 Profil  
 Předmět příspěvku: Re: letní masožravá cesta
PříspěvekNapsal: sob srp 08, 2009 6:39 am 
Moderátor
Uživatelský avatar
Registrován: čtv pro 20, 2007 8:48 am
Příspěvky: 577

Tak to vypadá, že jste si to užili! :wink: Tak už se tešíme i na další fotky.

Jan Flísek píše:

První lokalitu znám už léta, rostliny zde rostou přímo u cesty jak na skále, tak v trávě. Podle nejnovější převratné rubešovy teorie (viz: http://www.darwiniana.cz/forum/read.php?34,41457) se však masožravky u cesty přirozeně vyskytovat nemohou (nebo snad ani nesmějí) a musel je zde někdo vysadit. Odpověď na to, kdo je sem vysadil nám poskytl jiný člen D, a tak se ptám, kdo z vás je tam vysadil? Přiznejte se?



Tak jo, já se teda přiznám. :idea: A chtěl jsem vám prostě udělat radost (a abyste taky konečně viděli nějakou masožravku ve volné přírodě), a tak jsem těsně před vámi všechny lokality navštívil a rostliny tam zasadil a kolem to pokosil a prošlapal, abyste to lépe našli. Snad mě u toho nikdo neviděl.

Mám teď totiž hodně přebytků (viz foto), a nevím co s nimi. Tak mě napadlo spojit příjemné s užitečným a udělat něco zásadního pro záchranu mizejících druhů. Ve volné přírodě bude těmto rostlinkám určitě lépe, než v rukách nějakého nedej bože (komerčního) pěstitele. :twisted:

Obrázek

_________________
Kamil Pásek

www.masozraverostliny.org
CCPS - Česká společnost pěstitelů masožravých rostlin -
ta správná volba pro opravdové pěstitele a milovníky masožravých rostlin.

www.masozravky.com - osobní stránky


Offline
 Profil  
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: sob srp 08, 2009 2:58 pm 
Registrován: pon led 07, 2008 4:11 pm
Příspěvky: 273
Bydliště: Liberec

Šarik píše:
Ta lokalita Sarracenia purpurea .... :shock: Nemám slov ....nádhera...To bych někdy chtěla vidět, takhle volně v přírodě...Parádní výlet !


To snad není problém, to by se dalo někde vysázet. Třeba někde u cesty :D .


Offline
 Profil  
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: ned srp 09, 2009 4:41 pm 
Uživatelský avatar
Registrován: pon led 07, 2008 11:08 pm
Příspěvky: 1153
Bydliště: Krumvíř

Radku... :lol: někde na Liberecku....? Není tam vhodná lokalitka? To víš u nás samá step...To by tam vysazeno moc dlouho nevyrdželo... :lol: 8)


Offline
 Profil  
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: ned srp 09, 2009 8:04 pm 
Registrován: pon led 07, 2008 4:11 pm
Příspěvky: 273
Bydliště: Liberec

No já bych to viděl někde na Českolipsku. V minulosti už tam sarracenie rostly ( http://forum.masozravky.org/viewtopic.php?t=236 ) ale napadá mě jiná pokusná louka :lol: a je to v podstatě jen kousek od té původní (toto je samozřejmě jen vtip)


Offline
 Profil  
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: úte srp 25, 2009 9:53 am 
Registrován: úte pro 25, 2007 4:10 pm
Příspěvky: 1
Bydliště: Hořice

Zdravíčko. Lze tedy z vašich reakcí pod tímto příspěvkem považovat tučnici obecnou v Krkonoších za zcela běžnou rostlinu?


Offline
 Profil  
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: úte srp 25, 2009 2:32 pm 
Registrován: stř led 09, 2008 6:41 pm
Příspěvky: 329
Bydliště: Praha 4

Jaroslav Rajsner píše:
Zdravíčko. Lze tedy z vašich reakcí pod tímto příspěvkem považovat tučnici obecnou v Krkonoších za zcela běžnou rostlinu?


Takhle se to říci nedá... Řekl bych, že bylo dost napsáno na druhém fóru. Běžná tam určitě není, možná je na tom daném místě i vysazená, ale určitě je tam její výskyt možný. Zároveň si nemyslím, že NPR Praděd je mnohem zásaditější než vrcholky Krkonoš. Jsou to většinou krystalické břidlice - stejně jako v Krkonoších, a Jeseníky byly zvednuty hercynským (variským) vrásněním v prvohorách - stejně jako Krkonoše. V tučnicích u nás byl dlouhá léta zmatek; mnoho údajů o P. alpina, která, jak všichni víme, u nás neroste. Co se týče vysazování... a konkrétně v Krkonoších... to je na román :D, z deseti tučnic bych vědu nedělal. Navíc, tučnice opravdu rostou vetšinou u, nebo přímo na, cestách. V Jeseníkách je silná populace v Kotli, ale najdete je na cestě na Praděd, na staré (dnes již zavřené) cestě na Petráky i přímo u parkovišť a cest u Ovčárny.

Honzo, Dalibore, Jardo... kdy bude pokračování? Těším se na rosnolisty - pokud vím, byli jste tam 23.7. :D. Ta růžová orchidej je pětiprstka (Gymnadenia která ,to je se určuje z fotky květu blbě a navíc je důležité jestli voní nebo ne) a to pod ní - bych si dovolil opravu - není orchidej, ale nějaká záraza (Orobanche)

_________________
DejF
www.carniplants.cz


Offline
 Profil  
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: úte srp 25, 2009 8:10 pm 
Uživatelský avatar
Registrován: sob led 05, 2008 8:13 pm
Příspěvky: 125

Radek Kastner píše:
PS - Žě tě ještě baví komentovat oduševnělé názory vševěda a jeho suity, vždyť je bez nich na světě tak krásně....stejně jsi tam ty masožravky vysadil na předchozích cestách....
:wink:
:P

Ahoj Radku,
oduševnělé názory děda vševěda mě asi ještě nějakou chvilku bude bavit komentovat, hlavně, po mé nedávné návštěvě thrákie, kde jsem byl ač pozván, sic neočekáván, avšak dorazivší – vřele všem doporučuji každý poslední čtvrtek v měsíci. Ani netušíte, co se tam dá všechno dovědět. I já se divil, co jsem se o sobě všechno dověděl a neměl o tom do té doby ani tušení.
Ne ale teď vážně, chtěl jsem tím jen ukázat lidem, co by mu tu jeho převratnou teorii mohli uvěřit, že se prostě zase nezakládá na pravdě, ale na zcestných doměnkách, a že tučnice a vlastně i masožravky obecně se kolem cest a cestiček běžně samy od sebe vyskytují a nikdo je tam ani nemusí sázet. Ty kytky, pokud tam najdou podmínky pro život, tam většinou nemají konkurenci jiných kytek, nebo jen malou. To ostatně ještě uvidíte častokrát dále na fotkách z letošní cesty. A to, že se tučnice můžou šířit větrem bez problémů, je věc neoddiskutovatelná. Kdysi jsem četl nějakou studii, kde byly nalezeny semena tuším P. villosa ve výšce kolem 11km. Bylo to někde nad Arktidou. Už je to několik let zpátky, tak mě kdyžtak opravte, pokud se pletu. Je to sice spíše asi vyjímka, ale na krátké vzdálenosti se tak tučnice větrem šíří. Jak by se jinak dostávaly na lokalitách, kde rostou na kolmých stěnách po těch stěnách nahoru, když voda teče dolů a zvířata po těch kolmých stěnách snad s výjimkou nějakých ještěrek nechodí? Nebo z jednoho koce na druhý přes řeku v údolí?

Rád bych ti Radku udělal tu radost a přiznal se k mé výsadbě kolem těch cest. Ale já na těch místech byl taky poprvé a neměl o nich ještě týden před návštěvou ani tušení.

Radek Kastner píše:
„třeba někdy něco takového v podobných rozměrech zažiju“


Nestěžuj si, mohs jet taky, ale nechtěl 8)

A co se týče tučnic v Krakonoších, tak bych se nedivil, kdyby tam byly přirozeně, ale ta populace u cesty je podle všeho tak malá, že mohla být klidně dlouho přehlížená. Stejně tak může být někde kousek od ní další přirozená populace, ze které se kytky rozšířily nedávno na další místo, a to zrovna k té cestě. Vůbec by mě nepřekvapovalo, kdyby vzhledem k pravděpodobně malé početnosti byly mikropopulace tučnic v Krakonoších taky přehlíženy, protože mimo cesty se dostane jen málo lidí a není v jejích silách prozkoumat vše. Jako příklad dlouhodobě přehlížených tučnic bych uvedl P. poldinii ze severu Itálie, která v počtu asi 10 000 rostlin rostla přímo na skále u cesty a botanici si jí všimli až v devadesátých letech a nakonec se z toho dokonce vyklubal úplně nový druh.
Stejnětak je ale pravděpodobné vysazení tučnic v Krakonoších nějakým vtipálkem, to už ale asi nikdy nezjistíme. Ale v žádném případě bych nedělal ukvapená rozhodnutí, jako jsme to mohli vidět na jiném fóru, že tučnice tam někdo vysadil, protože rostou u cesty. :wink:
Tučnice nemusejí růst jen na zásaditých podložích, ale i na kyselých. Velká část evropských tučnic je k pH dost tolerantní.


Offline
 Profil  
 Předmět příspěvku: Re: letní masožravá cesta
PříspěvekNapsal: úte srp 25, 2009 9:22 pm 
Uživatelský avatar
Registrován: sob led 05, 2008 8:13 pm
Příspěvky: 125

Tak tedy pro nedočkavce. Omlouvám se za zpoždění, ale nějak nevím co dřív. Dejve, dnes se ale drosáčů stejně nedočkáš. To zase až někdy příště.

Po zklamání v podobě poničené lokality rosnatek a špirlic jsme se posunuli kousek na západ do francouzského středohoří, kde roste další endemická tučnice Pinguicula longifolia ssp. causensis.

Obrázek

A všimněte si zase té cesty, která je pro takové blázny jako my, co fotí obyčejnou skálu u cesty, až nebezpečná svým provozem. Však vidíte, jak kluci uhýbají projíždějícímu autu. To si kolikrát člověk složitě nachystá záběr a než udělá cvak, už výbavičku balí, aby mu jí nesrazilo auto

Obrázek Obrázek

Tady si všimněte v rohu dole větviček fíkovníku, který běžně roste společně s masožravkami a který jistě znáte z dovolených a mnozí ho i jistě doma pěstujete.

Obrázek

A o kousek dál, ještě užší cesta

Obrázek Obrázek

Kdo sledujete Tour de France, tak možná poznávate některé z předchozích míst. Občas se tudy jezdí a tak můžete tučnice sledoval v přímém přenosu z pohodlí domova. A to se netýká jen této lokality, ale obecně tučnic ve Francii, hlavně v Pyrenejích. Dá se tak pohodlně botanizovat z pohovky a nevláčet se ve vedru přes půl Evropy.

Další zastávka byla až ve východním Španělsku a to krásná lokalita, konečně daleko od jakékoliv cesty, lokalita P. dertosensis.

Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek

A zase s fíkovníkem

Obrázek

Dalšími doprovodnými rostlinami, které poznám byly např. oleandry nebo žumary.

Po koupeli v lagunách na předchozí lokalitě (foto raději nepřikládám) a dalším několikahodinovém přesunu se ocitáme na zajímavém místě, kde roste P. mundii

Obrázek Obrázek Obrázek

A od mundi, ač se to nezdá, je to už co by kamenem dohodil k vallisnerkám. Konečně změna. Až doteď to byla celkem nuda, pořád jen tučnice, tučnice, kachny, tučnice ... Navíc co vypadají pořád stejně a to jako „obyčejná“ vulgariska, teda pokud zrovna nekvetou. A jak jste si jistě všimli, nekvetly. Zatímco teď, malá změna a sice : pro změnu zase tučnice, ale tentokrát vulgariska s dlouhýma listama :)

To už jsme poměrně hodně na jihu, i vysoko v horách je sucho a vedro a člověk by zde tučnice asi moc nehledal. Skály na následujícím obrázku jsou pěkně porostlé P. vallisneriifolia:

Obrázek

Tady je lépe vidět, jak je krajina vyprahlá. Jediná jiskra a ….

Obrázek

A právě tu se vyskytují jedny z nejkrásnějších a největších tučnic na světě - P. vallisneriifolia. Asi mi to nebudete věřit, ale následující snímek byl pořízen jen pár metrů od předchozího. Nazval bych ho vertikální masožravý trávník. Tak trochu přerostlý, nemyslíte? Nechtělo by to pokosit? Aspoň trošičku.

Obrázek

Tak se přiznejte! Kdo má kosu?

Dalibor se jako měřítko na fotkách velmi osvědčil.

A zase o kousek dál:

Obrázek

A zase o něco dál:

Obrázek

A další lokalita, jak jinak, než zase u cesty, tentokrát navíc s tančícím Daliborem:

Obrázek Obrázek Obrázek

Všimněte si, jak tučnice rostou jak na skále nad autem (světle zelené fleky), tak v popředí na svahu.

Pokračování zase někdy příště…

Ale teď ještě jedna otázka. Co si myslíte? Nač se můžete těšit příště? Jaký druh MR byste navštívili jako další v pořadí, pokud byste jeli ze Sierra Cazorla dál? Zkusím dát několik možností:

Drosera rotundifolia
Drosophyllum lusitanicum
Pinguicula dertosensis
Pinguicula grandiflora
Pinguicula lusitanica

a nebo Pinguicula nevadensis?

Tak tedy, co myslíte, co roste nejblíž?


Offline
 Profil  
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: úte srp 25, 2009 9:53 pm 
Uživatelský avatar
Registrován: pon bře 10, 2008 9:49 pm
Příspěvky: 165
Bydliště: Frýdek Místek

Tak tedy pokračujeme... Abych ale Honzovi nelezl moc do zelí, kytkám se trošku vyhnu :) Vezmu to spíše z pohledu krajiny.
Rhonske Alpy
není tam krásně?
Na této lokalitě měly růst orchideje. ale jak vidno, kde nic tu nic. Louka posečena a krom vlhké spodní části docela i suchá (velké rozlišení-možno kouknout na detaily)
panorama
takhle pro změnu asi vypadají stolové hory :-D
stolové hory
Lokalita P. mundi
tam by se koupalo, co? ;) Jen kdyby tam nebylo "Prohibido banarse":(
přírodní sprcha

_________________
http://www.dalkan.cz
dalkan@dalkan.cz
Icq 110483417


Offline
 Profil  
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: úte říj 20, 2009 6:20 pm 
Uživatelský avatar
Registrován: sob led 05, 2008 8:13 pm
Příspěvky: 125

Minulé pokračování jsem zakončil několika záludnými otázkami. P. dertosensis a údajně i P. grandiflora rostou někde v Sierra Cazorla, ale ty jsme nenavštívili, takže kdo se těšil na tyto druhy, má smůlu. Netuším kde v Cazorle rostou, a najít je bez podrobnějších formaci je v tomto případě horší jak hledat jehlu v kupce sena. Kdo se těšil na D. rotundifolia a P. lusitanica, má taky smůlu. Ten kdo se těšil na P. nevadensis, ten se dnes sice dočká, ale musí si ještě chvilku počkat. Kdo někdy jel za masožravkama Španělska, řekněme ve směru hodinových ručiček, tak po Sierra Cazorla nejspíš navštívil Sierru Nevadu s endemickou tučnicí P. nevadensis a až potom jel dál na jih Španělska k Gibraltaru na drosáče. My jsme to však letos udělali trošku jinak. Rozhodli jsme se, že nejdříve navštívíme drosáče a až pak P. nevadensis. Možná se to někomu bude zdát podivné, proč jezdit nejdřív na drosáče a pak se jakoby vracet zpátky do Nevady, pak zase na západ na další drosáče, ztrácet tím drahocenný čas a pálit benzín. Ono to však svou logiku má.

Někdy tuším před šesti lety jsem se dověděl, že by někde ve vnitrozemí vysoko v horách měla být pravděpodobně izolovaná populace drosáčů. Přesto, že jsem od té doby byl ve Španělsku již po třetí, neměl jsem pořád dostatek informací, kde hledat. Vzhledem k tomu, že vždy byl náš čas drahocenný, nikdy jsem se nerozhodl tuto tajemnou populaci hledat a raději jsem volil jiné lokality, kde jsem věděl, že je velká pravděpodobnost, že něco najdeme. Celých těch 6 let jsem však toužil tuto populaci někdy osobně navštívit. Dlouhé hodiny jsem trávil hledáním informací na internetu, nad mapami, kontaktoval jsem místní, ale stále bezúspěšně. Nakonec, asi týden před odjezdem na letošní cestu se mi podařilo zjistit pár indicií, které by nás mohly na lokalitu navézt. Bohužel jsem stále neměl v ruce mapu s konkrétním vyznačením místa výskytu nebo GPS souřadnicí, ale jen kudy se vydat, za kterým stromem zahnout, o který kámen zakopnout apod. Rozhodl jsem se tedy, že během naší cesty si vyhradíme jeden celý den, a pokusíme se tuto tajemnou populaci najít. Jeden celý den, kdy konečně nebudeme sedět namačkaní v autě, ale chodit po horách, ve vedru, s báglem s vodou a fotovýbavou….
Když jsem během příprav několika místním říkal, že se do této oblasti v červenci chystáme, měli mě za blázna, který neví, jaké tu tou dobou bývají vedra a snažili se mi to vymluvit.

A teď se dostávám k té logice. Ze Sierry Cazorly je výhodnější jet nejdříve sem a až pak pokračovat do Sierry Nevady a ne naopak. Hledaná populace je totiž geograficky jakoby odtržena od hlavního asi všeobecně známého areálu výskytu drosáčů a Sierra Nevada leží tak nějak mezi těmito dvěmi oblastmi.

Někde v těch horách, které nejsou vidět kvůli ranní mlze by měla být námi hledaná populace.

Obrázek


Prvním záchytným bodem a indicií zároveň byla jedna křižovatka, kde jsme měli odbočit. Tu jsme však nenašli. Až k večeru jsme zjistili, že křižovatka je několik let zrušená a to beze stop. To nám to teda pěkně začalo. Protože jsme ale tušili, že jsme na správném místě, nebo minimálně kousek od něj, jeli jsme po cestě kousek dál. Na prvním vhodném místě zaparkovali a pěšky se vydali lesem do kopce. Pořádně jsme ani nevěděli, jaký směr nabrat, tak se šlo, asi někam tam, pak zase tam a tak pořád dokola. Bylo ještě chladno, mlha, tak jsme byli pořádně navlečení. Jak se mlha s přibývajícími paprsky slunce ztrácela, my se potili čím dál víc. Opravdu vražedná kombinace, pálící sluníčko, cesta lesem nelesem a ještě do kopce….

Sluníčko pálilo čím dál víc, já si pořád říkal, jestli mi to stojí zato se drápat někam, když ani pořádně nevím kam, a že jsem měl raději zůstat v pohodlí domova. Nikde ani živáčka, kdo by sem ostatně v tom vedru lezl. Snad jen nějaký blázen.
Po několika kilometrech, asi dvou, možná dvou a půl hodinách šíleného výstupu se nám Jarda někde zdržel a v cestě pokračoval kousek za námi. Pak z ničeho nic zařval, že je má! Že prý přímo u cesty, kde jsme jen chvilku před tím prošli my tři taky. Byli jsme tak zničení namáhavým výstupem a spalujícím sluníčkem, nebo aspoň teda já určitě, že jsme si drosáčů ani kdybychom po nich šlapali, nevšimli. Sem si říkal, jestli si z nás v tom vedru Jarda nedělá p…l. A nedělal. Opravdu jsme dorazili na místo, kde se vyskytuje izolovaná horská populace drosáčů!!! Myslím, že jsme měli v tu chvíli více štěstí než rozumu! Tak jsme přeci jen tuto skorozapomenutou populaci našli!

No uznejte sami, že tyto drosáče snad ani není možné přehlídnout.

Obrázek

Obrázek

6 let příprav, a já je minul. :( :?:

Už jsem s tím asi trapný, ale zase mi to nedá a musím si rýpnout. Přiznejte se, kdo sem ty drosáče skoro přímo na cestu vysadil? Přeci tu nemůže takto růst přirozeně!
Slibuji, že už si rýpnu jen asi 2x, přesto, že příležitostí bude ještě mnohem víc, jak ostatně někdy příště ještě mnohokrát uvidíte sami.

Obrázek

Obrázek

Obrázek

Obrázek

Obrázek

Obrázek


Zrovna když jsme se toulali touto lokalitou, zastihla nás i v této pustině radostná zpráva, a sice, že bude mít kdo makat na naše důchody! (pokud do té doby ovšem slovo důchod nebude pouze historickým pojmem v učebnicích dějepisu) Davidovi Frankovi (DejF) se tehdy narodila dcera! Davide, ještě jednou blahopřeju! :D

Obrázek

Obrázek

Obrázek


Tady je smutná fotografie „věčné loviště drosáčů“

Obrázek


A tady ještě dva důkazy o tom, že drosáče rostou opravdu vysoko v horách.

Obrázek

Obrázek


Je vidět, že drosáče v době naší návštěvy nebyly v optimální kondici, ale není se co divit. Podmínky zde panující jsou pravděpodobně mezní, co je schopen drosáč ještě tolerovat. Lokalita je situována v poměrně suché oblasti, vysoko v horách. Troufám si tvrdit, že zde několik týdnů v roce leží sníh. Následující fotografie byla pořízená kousek odtud, ale asi o 400 výškových metrů níže.

Obrázek

Obrázek o podmínkách na lokalitě v zimě si udělejte sami.

Časem se pokusím tuto lokalitu zapracovat do projektu o počasí, abychom mohli sledovat alespoň přibližné podmínky i na této lokalitě.
Jak jsem již výše uvedl jedná se o izolovanou populaci. Nejbližší další populace drosáčů je pravděpodobně až 200km odtud. O této populaci se mnoho informací v literatuře neobjevuje, asi proto, že se o ní téměř vůbec neví. Různé zdroje uvádějí např. různé rozsahy nadm. výšek, kde se drosáče vyskytují (0-100m n.m., 0-400m n.m., občas se uvádí až 800m n.m.), zatímco tato populace se vyskytuje ještě o více než 400m výše. Často se taky traduje, že jsou drosáče vázané na blízkou přítomnost moře. Nevím kolik přesně ta blízká přítomnost je, já vždy drosáče viděl tak do vzdálenosti 40km od moře. Ale tato populace je vzdálená asi 200km od moře. Je vidět, že nás drosáče dokážou stále ještě něčím překvapit. Fotografie této populace, které můžete vidět zde, jsou pravděpodobně úplně první, které kdy byly publikovány.



Další den jsme se přesunuli zase do hor, do trošku větších hor – do Sierry Nevady.
Protože o endemické Pinguicula nevadensis je toho známo hodně, nebudu už se rozepisovat jako u předešlé lokality, ale vložím sem jen nějaké komentované fotky.

Nejvyšší vrcholky pohoří Sierra Nevada – na fotografii je několik lokalit P. nevadensis

Obrázek


A tady už fotky z lokalit, bohužel jsme o pár dní minuli dobu největšího rozkvětu tučnic a viděli už jen dokvétající populaci. Ale co se tučnic týče, tak to byla konečně příjemná změna, protože až dosud jsme tučnice viděli odkvetlé, tudíž nezajímavé, něco jako salát, salát, zelí a zase salát… Takže příjemná změna. Snad i pro vás.

Obrázek

Obrázek

Obrázek

Obrázek

Obrázek

Obrázek

Obrázek

Obrázek

Obrázek

Obrázek

Tučnice velké jako kráva :shock:

Obrázek

Obrázek.


A něco z místní květeny, mnohdy endemické.

Obrázek

Obrázek

Obrázek

Obrázek

Obrázek

Obrázek

Obrázek

Obrázek

Obrázek

Obrázek

Obrázek

Obrázek

Obrázek

Obrázek

Obrázek

Obrázek


Endemický jitrocel Plantago nivalis

Obrázek


A něco z místní zvířeny

Obrázek


Housenka v masce dikobraza

Obrázek


A ještě něco ze zákulisí

Obrázek

Dalibore, proč fotíš ty kravince?

Obrázek


A touhle fotkou (díky Dalibore) se se Sierrou Nevadou i vámi pro dnešek rozloučím.

Obrázek


Offline
 Profil  
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: úte říj 20, 2009 6:49 pm 
Registrován: pát úno 01, 2008 5:47 pm
Příspěvky: 424
Bydliště: Česká Lípa

Honzo naprostá paráda,ta lokalita drosofil je unikátní.Jestli jsem počítal dobře je položená ve výšce 1200m.To naznačuje že rostliny z této oblasti by pod krytem z chvojí měly vydržet i naši zimu ale větší šance by měli ti kde je sněhová pokrývka celou zimu.Docela by mne zajímalo jestli skalní podloží je alespoň trochu vlhké to by ukázalo na další možnosti.Zdenek.


Offline
 Profil  
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: úte říj 20, 2009 7:03 pm 
Uživatelský avatar
Registrován: sob led 05, 2008 8:13 pm
Příspěvky: 125

Aksamit Zdenek píše:
Honzo naprostá paráda,ta lokalita drosofil je unikátní.Jestli jsem počítal dobře je položená ve výšce 1200m.To naznačuje že rostliny z této oblasti by pod krytem z chvojí měly vydržet i naši zimu ale větší šance by měli ti kde je sněhová pokrývka celou zimu.Docela by mne zajímalo jestli skalní podloží je alespoň trochu vlhké to by ukázalo na další možnosti.Zdenek.


Ahoj Zdenku,

jediná voda, která tam byla široko daleko, byla v naších báglech, a byla slazená :( Taková hnusná, chemická. Ale to jsme zjistili až tam, jak jsme ty vody otevřeli. V oblasti jsme byli jen jeden den, takže těžko soudit, ale ráno byly hory zahalené v husté mlze, viz. první fotka. Takže pokud jsou tam přes léto mlhy pravidelné (i tak daleko ve vnitrozemí), drosáče přežívají asi jen díky ní. Jinak bylo vše vyschlé na troud. Však taky na okolních kopcích byly strážní věže, ze kterých sledovali okolí a hledali potencionální požáry. Všimni si na té fotce, kde je vidět na okolní hory na ty pruhy vykáceného lesa. Vypadá to sice příšerně, ale ty pruhy slouží jako bariéry proti šíření případného požáru. Tož asi tak je tam všude sucho.

Honza


Offline
 Profil  
 Předmět příspěvku: MR
PříspěvekNapsal: stř říj 21, 2009 11:21 am 
Registrován: stř črc 09, 2008 11:23 am
Příspěvky: 28
Bydliště: Buštěhrad

Nádherné!!!!!Příroda,fotky i reportáž!
Filda


Offline
 Profil  
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: stř říj 21, 2009 12:11 pm 
Registrován: úte kvě 12, 2009 9:57 am
Příspěvky: 72
Bydliště: Praha 10

Je skvele cist, ze i v Evrope se daji najit takova zajimave mista, bych se ani nedivil, kdyby takovych mist s vyskytem rosnolistu tam bylo vicero, tyhle pohori jsou totiz dost neprozkoumane. Urcite by bylo zajimave zjistit, jake tam panuji pocasi, hlavne v zime :D


Offline
 Profil  
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: stř říj 21, 2009 2:06 pm 
Registrován: pát úno 01, 2008 5:47 pm
Příspěvky: 424
Bydliště: Česká Lípa

Možná si vzpomeneš Honzo na můj článek vTrifidu 2006/1 kde jsem podobné podmínky naznačil.A tol jsem zato málem byl kamenován ale že by mohl růst v tak extrémních podmínkách ani mě nenapadlo.
Tak mě napadlo že bych mohl zkusit z příštího výsevu drosofil některé umístit na kaktusový záhon k echinům a opunciím.


Offline
 Profil  
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: stř říj 21, 2009 5:25 pm 
Uživatelský avatar
Registrován: sob led 05, 2008 8:13 pm
Příspěvky: 125

To Petr Vacek:

Taky mě to napadalo, že by mohla být nějaká populace, možná i více populací, někde mezi touto lokalitou a jihem Španělska, ale zatím se mi o tom nepodařilo nic zjistit.


To Zdenek:

Jo, Zdenku, dovedu si to docela živě představit. Holt jsi přišel s něčím novým, co odporovalo dosavadním teoriím a opisům z historické literatury a vůbec se nedivím, že tě jistá skupina lidí (kolem K8 ) kamenovala jako kacíře, co hlásá bludy, které odporují hlásání jejich encyklopedie. Co hlásá VAMR, budiž navěky svaté! Taky semi kdysi něco podobného stalo, ale s Byblis aquatica. Však to bylo probírané a já stírán i na stránkách T, někdy v letech 97/98. Jen čas mi dal za pravdu a o to větší to pak pro mě byla satisfakce! Nebudu zabíhat do detailů, nepatří to sem. Kdo chce, ať si to najde.
Znám i další lokality (bohužel ne všechny osobně), ale na jihu Španělska v horách, kde občas leží taky trochu sněhu, ale o nich někdy jindy v dalším pokračování. Výše popsaná lokalita tedy není výjimkou co se mrazů, nebo sněhové pokrývky týče, vymyká se jen tím, že je daleko ve vnitrozemí, vysoko v horách, kde se drží delší dobu sníh a kde možná i trochu více mrzne, než na jiných lokalitách.

Někdy v letech 1998-2000 jsme s Kamilem taky zkoušeli mrazovou odolnost drosáčů a došli jsme ke stejnému závěru jako ty. Pokusná rostlina přežívala bez problému až do ledna, ale pak uhynula. Nikoliv však vlivem zmrznutí, ale vyschnutím. Mráz vymrazil veškerou vodu z květináče a kytka uschla. :cry:


To všem:

Napadá mě, jestli je někdo z vás ochoten obětovat nějaký kvetináč svých drosáčů a vyzkoušet v nadcházející zimě, kolik vydrží. Najde se nějaký dobrovolník? Já letos žádné drosáče nemám, takže jsem bohužel mimo hru. Komu přežije jeho drosáč nejnižší teplotu a pokud to ještě doloží nejlépe fotkou drosáče s teploměrem a pak stejné rostliny, ale živé, na jaře, kdy začne znovu růst, pošlu mu jako odměnu semínka drosáčů (a tyto nabízené semínka nebudou jen tak obyčejné, to slibuju), aby měl co pěstovat i v příští sezóně. Nepředpokládám, že by drosáče přežily naše největší mrazy, proto doporučuji v době největších mrazů rostliny schovat. Jde jen o to, kdo to psychicky vydrží a schová své rostliny později. Samozřejmě taky bude záležet na tom, jak má kdo dobře napěstované a otužilé rostliny.

Tady ještě malá inspirace pro odvážlivce:

Obrázek

Po roztání sněhu rostliny napřímily své listy a pokračovaly dál v růstu. Přežily bez újmy noční poklesy kolem -10°C. Fotografie je ze zimy 2004/05.

Jsem tedy zvědav, jestli se někdo najde.


Offline
 Profil  
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: stř říj 21, 2009 5:57 pm 
Moderátor
Uživatelský avatar
Registrován: čtv pro 20, 2007 1:39 pm
Příspěvky: 2089
Bydliště: Bystrovany (Olomouc)

Honzo je to super. Kdysi jsme se také spolu o drosáčích bavili, stejně tak s Kamilem nebo se Zdeňkem. Z K8 a VAMRu si nic nedělej, není nad to prostě na ty lokality vyrazit a to se potom člověk diví, jak to všechno vlastně roste a co se za bludy kolikrát v literatuře píše.

Drosophyllum je můj oblíbenec, ale momentálně po přestěhování nic k dispozici na pokusy nemám, ale s přehledem bych do toho šel, žádná křeč. Tak jako to po Mexiku nasolím do tučnic, žádné mazlení s potvorama....
:wink:

_________________
Radek Kastner
trainxpress(et)post.cz
ICQ: 345-941-980
http://www.freewebs.com/trainxpress/index.htm

CCPS o. s. - Česká společnost pěstitelů masožravých rostlin
http://www.masozraverostliny.org


Offline
 Profil  
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: stř říj 21, 2009 6:23 pm 
Registrován: pát úno 01, 2008 5:47 pm
Příspěvky: 424
Bydliště: Česká Lípa

Já se dostal na -11C pak jsem to vzdal a orostlinu jsem přišel po 5 letech nejspíš na její stáří a to měla výce jak 15 vrcholů.Její fotku jsem vložil na podzim do jiného vlákna. Bohužel všechna semena jsem rozdal a tak letos nemám žádné drosofila.


Offline
 Profil  
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: stř říj 21, 2009 6:37 pm 
Moderátor
Uživatelský avatar
Registrován: čtv pro 20, 2007 8:48 am
Příspěvky: 577

Díky za úžasné fotky a informace z lokalit. Přehlédl jsem někde nadmořskou výšku té horské lokality?

Jinak jak znám Honzu F., časem stejně tu zimni celoroční kultivaci úspěšně vyzkouší a dá nám vědět. Jak bohužel znám tu pasivní masožravkářskou většinu, tak spíše budou prozatím důvěřovat VAMRu. :wink:

Drosáčům zdar!

_________________
Kamil Pásek

www.masozraverostliny.org
CCPS - Česká společnost pěstitelů masožravých rostlin -
ta správná volba pro opravdové pěstitele a milovníky masožravých rostlin.

www.masozravky.com - osobní stránky


Offline
 Profil  
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: stř říj 21, 2009 9:34 pm 
Moderátor
Uživatelský avatar
Registrován: čtv pro 20, 2007 1:39 pm
Příspěvky: 2089
Bydliště: Bystrovany (Olomouc)

Pěkný článek o rosnolistu od Luboše Adamce je také v posledním výtisku CPN.
:wink:

_________________
Radek Kastner
trainxpress(et)post.cz
ICQ: 345-941-980
http://www.freewebs.com/trainxpress/index.htm

CCPS o. s. - Česká společnost pěstitelů masožravých rostlin
http://www.masozraverostliny.org


Offline
 Profil  
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: stř říj 21, 2009 9:58 pm 
Uživatelský avatar
Registrován: sob led 05, 2008 8:13 pm
Příspěvky: 125

Z K8 a VAMRu si nic nedělám, možná jsem se špatně vyjádřil, ale chtěl jsem tím říct něco jiného. Řekl bych, že Kamil pochopil, co jsem tím chtěl říct a navíc jsem chtěl Zdenka trochu povzbudit, ať si z kamenování od jistých jedinců nic nedělá.

No, celoroční kultivaci v podhůří Beskyd asi drosáč nedá, ale kdo ví, když se teď prý globálně otepluje, možná časem, uvidíme. Třeba se jednou budem divit.

Ještě mě napadá, ale to je z jiné hlavy :evil: , což takhle na tvrdo zkusit u nás drosáče zdomestikovat :?: :lol:

Tak trochu zámerně jsem nadmořskou výšku v příspěvku schoval. Pozorný Zdenek si toho všiml a skoro přesně si jí vypočítal. A ještě na jednom místě je skrytá. Vložil jsem fotku s GPSkou, kde sice trochu hůř, ale přeci lze přečíst onu hodnotu.


Offline
 Profil  
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: čtv říj 22, 2009 11:36 am 
Moderátor
Uživatelský avatar
Registrován: čtv pro 20, 2007 1:39 pm
Příspěvky: 2089
Bydliště: Bystrovany (Olomouc)

Ano, domestikaci doporučuji...od té doby, co ddomestikuji venku, mám skvělé výsledky ....
:P :P :P

_________________
Radek Kastner
trainxpress(et)post.cz
ICQ: 345-941-980
http://www.freewebs.com/trainxpress/index.htm

CCPS o. s. - Česká společnost pěstitelů masožravých rostlin
http://www.masozraverostliny.org


Offline
 Profil  
Zobrazit příspěvky za předchozí:  Seřadit podle  
Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 60 ]  Přejít na stránku 1, 2, 3  Další

Obsah fóra » Masožravé rostliny » Masožravé rostliny na přírodních lokalitách

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina


 Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník


Nemůžete zakládat nová témata v tomto fóru
Nemůžete odpovídat v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru

Hledat:
Přejít na:  
 
cron